Tady je ještě jedna která mě zrovna napadla :D
Sedím v pokoji, připomíná mi les,
tam, kde roste nejkrásnější vřes.
Na cestu vzpomínek se dostávám,
úsměv kolem sebe rozdávám.
Najednou něco v ruce mám,
zaraženě se na to podívám.
Malinký ovladač jenom stop play a zpět,
to abych neviděla dnešní mizerný svět.
Najednou se objeví obrazovka s poslední instrukcí,
přejeme Vám krásný let a smajlík na konci.
Tak tedy mačkám play a vidím náš první den.
Zdá se mi to? Je to sen?
Omámená vzpomínkami se do reality vracím,
padám a rovnováhu strácím.
Teď jen jedno skromné přání mám,
své zraky upínám.
Aby jsem ti svou lásku darovala,
a až do smrti tě milovala.