Nikdy se nevzdávej! Mrkající

Vánoční obavy (soutěž)

4. prosince 2013 v 18:13 | TeSia |  TeSia
Ahoj mám tady povídku do vánoční soutěže. Jak bude povídka vypadat mě napadla hned jak jsem si přečetla o čem povídka má být. Tak si pěkně počtěte a tešíte se už na Vánoce? Já hrozně. :D
_____________________________________________________________________________________
Jednou jsem se takhle procházela lesem a vybírala vánoční stromeček. Byl tam se mnou i můj pes Falko. "Falko, hledej stromeček. Jůů koukej zajíček." Chytla jsem Falka za obojek a prstem mu ukázala zajíce, který běžel kolem. "Né stůj. Nikam neutíkej. Zpomal." Utíkala jsem za ním, zakopla jsem a spadla. "Panebože Julie co se ti stalo?" Zeptal se mě Patrik, který byl semnou v lese. "Zakopla jsem o pařez. Falko mi utekl tak jsem za ním bežela a zakopla jsem. Asi mám něco s nohou. Neviš kde bežěl. Nevidíš ho? Kam mohl běžět a vrátí se?" mluvila jsem pořád do kola, protože jsem o něj měla hrozný strach. "Jůlčo zmlkni už!" zakřičel na mě Patrik. "Ale já mám o něj strach co když se nevrátí nebo co když se mu něco stane. Co pak budu dělat?" "Neboj se bude v pohodě. A teď pojď půjdeme domů a dáme ti na tu nohu nějaký obklad."
Patrik mě vzal na záda a já jsem začala bulet. Co budu bez něho dělat? Nestane se mu nic? Snad ne. Když jsme došli domů Patrik mi pomohl svléknou moje mokré věci a lehla jsem si do postele a on mi dal oblkad na nohu. Lehl si ke mně do postele a zapnul Tv. Chvíli jsme jsme se dívali a pak si zase chvíli povídali. Pak jsme se mu zakoukala do jeho krásných hnědých očí a on se začal přibližovat. Už jsme byli skoro u sebe když v tom někdo zatroubil na klakson. Hned jsme se od sebe odlepili a Patrik šel otevřít rodičům, kteří náš vyrušili.
"Ahoj. Jak se tady máte?" Jste v poř...ježiši kriste co se ti to proboha stalo Jůlčo?" "Byla jsem s Falkem v lese a byl tam zajíc a on zaním běžel a já zakopla a on mi utekl. Stašně se o něj bojím a bojím se o to, že se nevrátí. A já nevím co budu bez něj dělat." "Klid Julie. Já a Patrik ho půjdeme hledat a ty tady zůstaneš s mámou."
Táta s Patrikem se vrátili za tmy a říkali, že ho nenašli. Začla jsem okamžitě bulet a vyšilovat, že jiného psa nechci chci zpátky Falka. Táta mě uklidňoval, že se vrátí ale já jsem mu nevěřila. Potom odvezli Patrika domů a já jsem se složila mámě do klína.
Druhý den jsem se vzbudila už v posteli. Měla jsem mizernou náladu. Falko se pořád ještě nevrátil. A Patrik se taky celý den neukázal. Asi je na mě naštvaný za tu pusu. No nebyla to pusa ale byla to skoro pusa. Byla zrovna druhá adventní neděle a já místo toho abych se radovala, že za 2 týdny jsou vánoce tak jsem měla náladu pod psa. Bylo mi dívně jako by mi něco chybělo celý den jsem seděla u okna a bylo mi prostě strašně smutno. Všichni se mě pokoušeli rozesmát, máma mi dokonce upekla moje olíbené cukroví ale ani to nepomohlo.
Byla třetí adventní nedělě a já se pořád cítila hrozně. Bylo mi to pořád líto, že se mi Falko ztratil ale pomalu jsem se stím snad začala vyrovnávat. Potom jsem se zase začala svirat při pomyšlení na Patrika. Už tady nebyl celou věčnost. Sedím pořád u okna a vyhlížím jestli se někdo z těch dvou neobjeví. Když jsem měla už skoro v očích slzy a slyšela jsem ťukot na dveře. Dveře se otevřely a vnich stál Patrik. Oči semi rozzářily a zase zhasly. Podíval se na mě škaredým pohledem a začal si povídat s mámou. Půl hodiny si s mámou povídal a na mě se ani koutkem oka nepodíval. Když máma odešla bylo v pokoji ticho. Zrovna jsem se nadechovala když v tom mě Patrik přerušil:" Co chceš k Vánocům?" Nějakého plyšáka nebo šperk? Vyber si!" Byla jsem úplně zaskočená tím co mi řekl. Myslela jsem, že je naštvaný a on nic. "Ty na mě nejsi naštvaný?" "Proč bych měl být naštvaný? Za tu pusu? Nejsem, sám jsem to chtěl udělat už dávno." usmál se na mě a já jsem se začala červenat. "Aha a nechceš to napravit?" zeptala jsem se ho a zvedla jsem se ale hned jsem si zase sedla, protože mě noha porád bolela. Patrik ke mně přišel a začal se ke mně přibližovat ale do pokoje vtrhla máma aby nám řekla, že venku sněží. Byli jsme na ni naštvaní ale smáli jsme se tomu.
Při čtvrté adventní neděli jsem ztratila všechnu naději, že se Falko vrátí. Seděla jsem u okna a dívala se jak máma s tátou táhnou stromeček. Pak jsem ho s mámou zdobila a myslela jsem na Falinka a na Patrika. "Julie co ti je? Jsi nějaká divná. Je ti špatně?" "Jo mami je mi špatně z toho jak blbě jsem nechala Falka aby utekl. Prostě mě to štve. Tohle budou nejhorší Vánoce." "Už se netrap." Uklidňovala mě máma ale mě to pořád žralo.
Byl tady Vánoční den a my jsme zrovna seděli u večeře. Jedla jsem kapra a vzpoměla si na Falka jak jsem mu dávala kost a začala jsem bulet. Začali mě uklidňovat ať pořád nebulím a jdu ke stromečku. Začala jsem rozbalovat dárky když v tom zazvonili sousedé ať si snimi dáme venku přípitek. Šli jsme ven a já jsem si povídala s Patrikem. Šli jsme se trošku projít a pak jsme si sedli na lavičku pod naší střechou. Patrik se na mě podíval, usmál se a začal se přibližovat. Já jsme se taky nebránila a šla jsem blíž. Už jsme se skoro políbili když jsme slyšeli jak něco v křoví. Koukali jsme na to jako na ufo a v tom z křoví vyšel Falko. Úplně jsme zapoměla na zlomenu nohu a běžela za ním. Objala jsme ho a vzala ho k sobě pod bundu. "Falko se vrátil." Křičela jsem na celý barák. Všichni přiběhli a začli ho vítat. "Mami vem ho dovnitř ať nám ještě víc nezmrze." Všichni šli dovnitř a já už jsme se samým natěšením zvedala, že půjdu za ním. Patrik mě chitil za rukáv a dal mi pořádnou pusu. Byla jsem tak ráda a když jsem vešla dovnítř pořádně jsem ještě objala Falinka a prohlásila jsem. "Tohle jsou ty nejlepší Vánoce co jsem kdy měla."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denča Denča | Web | 4. prosince 2013 v 20:23 | Reagovat

Strašně krásně napsaný článek s úžasným dějem, máš dobrou fantazii. Jenom tam máš moc chyb, ale článek je to skvělý.

2 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 4. prosince 2013 v 20:29 | Reagovat

Chtělo byto pročíst a opravit překlepy a chybičky.  Jinak dobrá povídka se šťastným koncem.

3 TeSia TeSia | Web | 4. prosince 2013 v 20:39 | Reagovat

[1]: Jo děkuju. Vůbec jsem na to neměla čas to opravit zítra to hned opravím. Slibuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama