Nikdy se nevzdávej! Mrkající

Čekání na vyznání

31. srpna 2013 v 10:11 | SeMilka |  SeMilka
Ahojky lidičky, tak tady je moje první povídka. Snad se bude líbit, není to nic extra, ale doufám, že tady nebude moc kritiky. Mějte se a užijte si to.Usmívající se
Tenhle příběh je o dvou nejlepších přátel Davidovi a Veronice, kteří se znají odmalička a chodí na stejnou školu. David je do Verči zamilován od samého počátku, zatímco Verča je poblázněná do největšího frajera na škole.
Mějte se a užijte si to.Usmívající se

"Ahoj Verčo, kde jsi celou dobu?! Čekám na tebe skoro hodinu a mobil mi nebereš ... Kde jsi byla?" Zamilovaně se usmívající Veronika se neobtěžuje ani o omluvu a už hned vypráví Davidovi o tom, jak viděla hrát Michala, největšího frajera na škole, fotbal bez trička. "No jo, no jo, nepřišla jsem včas protože ... " Nedořekla ani větu a už ji hned doplnil David. "Já vím, viděla jsi Michala. Mně to bylo podle toho pohledu hned jasné ... Ale že by ses mi omluvila, to ne."
"Nebuď hned nevrlý, jo? Dobře, vím, že jsi na mě čekal hodinu, omlouvám se ti, ale když se do někoho zamiluješ až po uši, tak zapomeneš na svět kolem sebe a prostě ... prostě ..."
"Jsi v prdeli," opět ji doplnil David. "Řekla bych to jinak, ale vlastně máš pravdu. Dobře tak jdeme teda do toho kina?"
"Můžeme, ale stihli bychom maximálně konec," řekl David smutně se koukající na Verču. "To nevadí, tak zajdem na zmrzku, dneska mají pistáciouvou, tvojí oblíbenou a jako třesnička na dortu, ti ji zaplatím." Mrkla na Davida a dala mu pusu na líčko. David se ocitl v sedmém nebi když mu Verča dala pusu, sice jen na líčko, ale zahřálo ho to u srdce a už se na Verču nezlobil.

"Mmm ... dobře jsi mi ji koupila Verčičáku."

"To já vždy, ale takhle mi prosím neříkej. Víš, že to nemám ráda." A z legrace dala Davidovi lehinkou facku.

"Chceš se prát? Víš, že tě přeperu, tak mě neprovokuj."

" Biju tě snad? To bylo z lásky Davídku. Víš?"

"Jo tak z lásky ... v tom případě ti taky vlepím facku Z LÁSKY!" Verča chtěla něco dodat, ale místo toho se na Davida podívala takovým tím flirtujícím pohledem. David proto využil situace a snažil se Verči vyznat lásku. "Verčo, chtěl bych ti něco říct ... já... " Ale v tom verča uhla očima a uviděla Michala. "Počkej, dívej! Michal! Ach ... on je tak sladký a hezký ... zase nebudu spát!"
"Já toho debila zasraného snad zabiju!" Mumlal si David pod nosem. "Co jsi říkal?" zeptala se Verča. "Ale nic, jen, že mu to sluší."
"Aha ... počkat co? Co jsi to řek? Že mu to sluší ... ? Co se stalo, že jsi ho pochválil?"
" Co by se mělo dít? Má stejnou košili jako já, tak mu ji jen obdivuju," vymyslel si v rychlosti výmluvu.
"Aha,jasně ... " Řekla Verča nedůvěřivě.
"Sakra, jde sem, co mám dělat?!" zeptala se vyděšená Verča.
"Nevyváděj tak. Normálně ho pozdrav, žádný problém Verčičáku."
"Tos mi teda pomoh a neser mě! Neříkej mi tak!"
"Neseru tě. Jen tě škádlím."
"Nemluv na mě, už je blízko," sykla Verča. "No ahoj krásko," řekl sebevědomě Michal. "A-a-a-ahoj Michale," zakoktala se Verča. "Páni, měla by sis zajít k logopedovi. Ať se příště nezakoktáš, když mě pozdravíš," zasmál se Michal.
"Jak jsi jí to řek?! Ještě jednou jí řekneš krásko a dostaneš jednu přes hubu!" rozčílil se David poté, co Michal Verči zalichotil.
"Hele draku sklidni se. To byl jen fór," řekl Michal a podíval se na Davida, jako by spadl na hlavu."Raději jdu, protože bych já spíš rozbil džďkutobě, ale to nechci Nemám rád, když slyším, jak holčičky pláčou." Zastrašil Michal Davida, ukázal mu fakana, otočil se a šel po svých. "Co to mělo sakra znamenat?! Proč jsi mu to řekl?! Co ti na něm tak vadí, že na něho neustále nadáváš, urážíš ho a teď mu řekneš tohle?! Ty mi ho snad nepřeješ? Nebo žárlíš na to, že si tě nebudu všímat, kdybych s ním náhodou chodila?! Můžeš mi říct důvod proč?!" Rozčílila se a řvala na pcelé kolo Verča.
David už to nemohl vydržet, popadl Verču do náručí a políbil ji. Po ukončení polibku se Verča na Davida podívala, zakroutila hlavou, rozplakala se a začala utíkat domů. David se za ní rozeběhl.

"Veri zastav prosím!" křičel na Verču. "Zastav!" Stále křičel. David Verču doběhl, chytil a omlouval se ji. "Verčo promiň, nechtěl jsem na něho takhle vystartovat, jenže já tě miluju, od první chvíle, co jsem tě uviděl. Nevydržel jsem, jak neustále mluvíš jen a jen o něm, jak se na něho usmíváš, jak se na něho díváš, myslíš na něj. Já už jsem to prostě nevydržel, taky by jsi to nevydržela, kdybys byla na mém místě," vylil si srdce David. Verča přestala plakat, usmála se na Davida a řekla ...
"To ti to teda trvalo, než jsi mi to řekl."

"Co?!" zeptal se nechápavý David.

"Jak co. No konečně jsi mi řekl, že mě miluješ. Celou dobu jsem čekala, než se rozhoupeš."

"Jak rozhoupu? O čem to mluvíš, však miluješ toho blbečka nebo ne?"

"Ale ty jsi takový můj blbeček. Ne, já ho nemiluju. Jen jsem to na tebe celé hrála. Moc dobře vím, že mě miluješ. Věděla jsem to celou dobu. Taky tě miluju, ale nechtěla jsem ti to říct jako první," usmála se Verča na Davida nevinně.

"Wow, to mi nedělej. Já se tu tak nervuju, strachuju se a ty celou tu dobu to hraješ. No ... nevím,co na to říct," řekl rozjařený David.

"Možná, že by jsme neměli mluvit," zamrkala Verča a dala Davidovi najevo, že čeká na polibek. David k ji sobě přitiskl, hluboce se jí podíval do očí, usmál se na ni, a políbil ji ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama